Výzkum Jupiteru

    Jupiter je znám už odpradávna, protože je na noční obloze viditelný pouhým okem. V roce 1610 objevil Galileo Galilei svým teleskopem čtyři největší Jupiterovy měsíce — šlo o první pozorování mimozemských měsíců.

Do dnešní doby navštívilo Jupiter už několik výzkumných sond.

Průlety sond Pioneer

    Pioneer 10, který byl vypuštěn 2. března 1972 proletěl kolem Jupiteru v prosinci 1973, následován Pioneerem 11 (start 6. dubna 1973) přesně o rok později. Sondy poskytly nová důležitá data o Jupiterově magnetosféře a získaly několik fotografií planety s nízkým rozlišením.

Průlety sond Voyager

    Voyager 1 (start 5. září 1977) prolétl v březnu 1979 následován Voyagerem 2 (start 20. srpna 1977) v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o galileovských měsících a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety.

Voyager 1

 Sonda Voyager 1 získala tuto fotografii planety Jupiteru 24. ledna 1979, když byla ještě 40 miliónů kilometrů vzdálená. Jak se kosmická loď blížila k planetě (asi 1 milión kilometrů za den), v tubulentních mracích se objevovaly stále nové a nové detaily. Nápadná Velká rudá skvrna zachycená pod středem obrázku je obklopená pozoruhodně složitými oblastmi atmosféry. Protáhlý žlutý oblak uvnitř Velké rudé skvrny víří proti směru hodinových ručiček s periodou méně než šest dnů, potvrzuje tak podobnost vodnímu víru, kterou astronomové předpokládali při pozorování ze Země. Jupiterův největší měsíc Ganymede je vidět poblíž levého spodního rohu obrázku. Podle velikosti by se Ganymede řadil spíše k planetám, je větší než Merkur. Tato barevná fotografie byla sestavena v laboratoři (Jet Propulsion Laboratory's Image Processing Lab) ze tří černobílých fotografií prohnaných filtry.

Oběžná sonda Galileo

    Sonda Galileo, vynesená 18. října 1989, byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 1995. Předtím vypustila do atmosféry Jupiteru sondu pro přímé měření jejích fyzikálních vlastností a chemického složení. V průběhu mnohokrát prodlužované mise uskutečnila mnoho blízkých průletů kolem všech galileovských měsíců. Sonda Galileo se stala také svědkem dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter, která zasáhla planetu v roce 1994, dávaje vynikající pozorovací bod pro tuto velkolepou událost. V září 2003 její mise skončila záměrným navedením do vyšších vrstev Jupiterovy atmosféry, kde shořela.

Průlet sondy Cassini

    Dne 30. prosince 2000 prolétla sonda Cassini (start 15. října 1997) po cestě k Saturnu kolem Jupiteru a využila toho k jeho dalšímu průzkumu; mj. pořídila řadu snímků zatím největší úrovně rozlišení.

Průlet sondy New Horizons

    Sonda New Horizons, vypuštěná 19. ledna 2006 prolétla dne 28. února 2007 kolem Jupiteru na cestě k Plutu; průletu bylo opět využito k průzkumu planety a jejího okolí.

Plánované mise

    Po prozkoumání kapalných oceánů na Jupiterových měsících, zejména na měsíci Europa, plánuje NASA výpravu věnovanou ledovým měsícům. Očekává se, že sonda JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) bude vypuštěna někdy po roce 2012; v současné době (2005) je však tento projekt pozastaven.